Kdo jsou to Krásní lidé?

20. listopadu 2015 v 0:44 | krasny clovek |  Středoškolská filozofie
Krásno je kýžený stav duše. Krásný předmět (jev, vztah, fakt, atd) je ten, po kterém duše přirozeně touží. Je to také relativní pojem, záleží proto na kontextu. My nyní mluvíme v kontextu západní civilizace.

"Krásný člověk" je podle mého člověk nikoli ideální, ale společensky příjemný. Rád se baví, je veselý, v každém případě rozveselí většinu společnosti, která se z principu skládá také z krásných lidí. Jak je to s fyzickou krásou? Krásný člověk nemusí být nutně fyzicky krásný, ovšem díky jeho niterní přitažlivosti se stává jeho fyzický vzhled obecným standardem fyzické krásy.

Krásný člověk chce být mezi Krásnými lidmi. Není to ale narcista, svých přátel si moc váží, podníká výlety a jiné zábavy. Krásný člověk není jenom David Beckham nebo Dan Bilzerian. Nejsou to jenom nagelovaní týpci a blondýny s iPhonem. Krásní lidé jsou všude okolo, v každé skupině lidí.

Krásní jste vy všichni, kteří ohrnujete nos nad námi obyčejnými nebo zoufalými lidmi. Tak se pozná krásný člověk - že je to společenský fašista. Nepřeje si ušpinit se od nikoho, kdo touží po zájmu krásného člověka. Psal jsem o zoufalých lidech a pokrytectví zoufalých lidí. Zoufalí a krásní lidé jsou protipóly. Zoufalí chtějí být krásní, krásní odmítají zoufalé. Pokrytečtí zoufalci stojí mezi - ti jsou odmítání krásnými, ale sami nestojí o pozornost zoufalých. Pokrytec je do určité míry téměř každý. Kdo z vás by se bavil a kamarádil s bezdomovcem?

Mé podivné kamarády (přiznávám: několik lidí, které znám, jsou skutečně asociální podivíni) také krásní lidé zavrhují. Je mi jich líto, je nám nás líto, protože držíme při sobě. Ale pozor, zoufalec není totéž co outsider, zoufalí pod ně spadají, protože ne všichni outsideři nutně stojí o pozornost centra.

Kolik krásných lidí jsem já jenom potkal? Hanba počítat. Jak se ke krásným lidem stavím? Paradoxně se k nim stavím. Na jednu stranu je miluji, vždyť jsou přece krásní. Na druhou stranu je nenávidím, protože se v mé přítomnosti cukají a tváří se kysele. Většina zoufalých zaujme jedno nebo druhé stanovisko, ovšem já chápu existenci obou, tudíž jsem na hraně. Kolik krásných lidí jsem si již zamiloval! A kolik z nich tak nenávidím! To je hrozné utrpení...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama