Okénko do průměrné pedofilie

22. srpna 2016 v 19:56 | krasny clovek |  Za tudle rubriku se fakt budu jednou stydět...!
Cojávím, prostě mám chuť svěřit se o obsahu své lehké pedofilie (neboli agresivně-militatní asexuálně-intimní ochranářsko-rodičovský pud), takže tady máte nějakej náhodnej brainstorming.

Pasivně se vyskytuji na dvou (legálních!) pedo-stránkách. Co na takových stránkách je? V přední řadě odborný (lékařský, právní) materiál, životní příběhy pedofilů (coming out, někdy kriminální minulost) i obětí násilí. Pak jsou tam i volná témata a takzvaná "audiovizuální sekce". V té samozřejmě není sexuální materiál a erotický materiál je jen v odborných sekcích, které jsou navíc posvěcené doslova odbornou diskuzí. Pedofilové tam třeba řeší, zda ta a ta fotka je právně závadný materiál. Jelikož je definice dětské pornografie zavádějící, bývají pod fotkami s (lascivními) dětmi v lascivních pozicích vcelku dobré názory. Fotkami myslím třeba šestileté "modelky" pózující ve spodním prádle v autosalonu, dále fotografii z dovolené, na které se (nepohledný) tatínek líbá s (pohlednou) asi desetiletou dcerkou, případně desetiletou holčičku, která sedí na břiše nějaké jihoamerické indiánské soše s půlmetrovým penisem (pro češtinářské hnidopichy: ta socha má penis, ne ta holčička!).

Sexuální materiál tam není, erotického (vlastně jen erotičtějšího) materiálu je po skrovnu... ale co intimní materiál? Holčičky na pláži, po brady ve vanách, na dětských hřištích se vzdouvajícími se sukýnkami...? Jsou to samozřejmě "oficiální" fotky půjčené ze stránek školek, škol, módních časopisů, profesionálních fotografů, facebooku a tak podobně, žádné fotky "vyfocené zpoza keře" tam nikdy nejsou. Samozřejmě je tam hromada "normálních" fotek z každodenního života holčiček. Některé odkazy na zdroje mě pak navedly na zahraniční multinacionální servery, které obsahovaly mnohem "horší" fotografie. To jsou prostě nedobré a mírně trapné fotky ze sprch a "naturalistických" pobytů u vody a podobných věcí. Takové fotky nahráli na internet rodiče, předpokládám, že jenom naivně. Pod jednou fotografií, na které byla (patrně francouzská) holčička po kolena ve vodě, jsem objevil tento pedo-komentář:

"Amazing in every way. The glasses do add a bit of something, I love when they can have that mousy librarian look, then take them off and be traditionally hot. Love the smile and the little patch of freckles, and that body is spectacular!"

Ano, pokud toto hodíte do googlu, vyjede ta fotografie. Klidně to udělejte, není na tom nic zlého. Každopádně mě tento komentář mile dojal. Dokonale ilustruje upřímnou pedo-lásku k dětem. Ano, komentář je nekonvenční a může se kdekomu hnusit, ale musíme ocenit, jak je to upřímné. Nelže nám. Prostě veřejně řekne, že se mu to dítě líbí a jak je sexy. Kdybyste nevěděli, že to je od pedofila, nic by vás na tom komentáři nezarazilo.

Na jedné z těchto "šedějších" stránek jsem také objevil fotky ze syrské války. Na jedné z nich byla asi šestiletá holčička bez hlavy. Ta fotka mě doslova zvedla ze židle, musel jsem udělat kolečko po místnosti. Veliký dojem (pozitivní konotace si odmyslete!) na mě udělal ten kontrast mezi jejími modrými šatičkami a hlavou, která tam prostě není. Je to perverzně "umělecké" a "syrové". Jinak mě to nechalo podezřele chladným, nebyl jsem ani vzrušený, ani rozrušený.

Sezení u compu teď půjde na chvíli stranou a popíšu pár svých oholčičkovaných momentů. Asi nejklasičtější (tj. vršek Gaussovy křivky!) pedo-chování je prostá změna směru chůze nebo směru sezení za tím účelem, abych viděl (na) holčičku. Pokud potřebuju přejít v blízké době silnici a můžu přejít teď nebo za padesát metrů, rozhodnu se podle toho, na které z dvou možných stran ulice jde holčička. Pokud si ve fastfoodu sedám ke stolu, vyberu si tu židli, která směřuje k holčičkám (nebo k dětskému koutku!). V lehce nadprůměrných případech je to neverbální komunikace v MHD, v nadprůměrných případech vzájemné usmívání, vzácně i zamávání a hraní si. Prostě navážeme náhodný oční kontakt, jehož pravděpodobnost byla zvýšena mým pokukováním, usmějeme se jeden nebo druhý... no a už to jede. Začneme se křenit a šklebit. Jedna začala sama po chvilce i mávat! S těma nejveselejšíma holčičkama si na dálku i hraju. Schovává se za kočárek, juká, lomcuje s celým kočárkem. Ty o chloupek stydlivější jenom koukají a opakují po mně gesta a ksichty. Na chlapečky se usmívám méně často, ale pozoruji, že jsou (k mé smůle! :D ) mnohem ochotnější ke hře. Jak jsem už tady jinde tvrdil, to samozřejmě jde jen s holčičkama pod 5 let, ty starší už nejsou tak důvěřivé.

Nejveselejší pedo-zážitky popisovat nebudu - Marcelku si pěkně nechám pro sebe. Ale z toho nejsmutnějšího se musím vyzpovídat. U nás v baráku je jedna rodina, na jejíž členy narazím ve výtahu tak jednou za půl roku. K tomu došlo zrovna nedávno. A vida! Jejich majinká holčička už umí ťapkat. Držela si lahvičku a civěla na mě jaksi podezřívavě. Oplácel jsem jí to pokukováním a úsměvy, ale ona ne a ne změnit výraz. Napadlo mě se zaksichtit, tak jsem pro začátek vyplázl jazyk a mírně se zamračil. No co se nestalo, holčička kníkla a přitulila se k mámě! Tak tím jsem si teda zkazil den...! Úplně jsem vyzdil, že malinké děti vnímají emoce na tváři doslova. Pokud se zamračíte, tak to znamená, že jste zlý. I když jsem se usmíval, holčičce na mně přesto něco nesedělo, noa když jsem se mírně zašklebil, hnedka jí bylo jasné, že jsem "zlý". Totéž jsem zažil u jednoho také sotva ťapkajícího chlapečka před pár měsíci. Usmíval jsem se, on mile opětoval, ale jakmile jsem se zkusil zamračit, on okamžitě vypláznul jazyk a po zbytek cesty tramvají mě totálně proignoroval.

No co, tak to je a tak to bývá a nic to nezmění, protože je to krásné.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 23. srpna 2016 v 0:59 | Reagovat

Wow.

Jsem trochu nechuťák (ještě pořád mi doma plavou ty dvě kozí oči naložený v nějakém konzervačním roztoku), ale rozstřílený děti z války nedávám zase já. Je zajímavý, že je to jenom kvůli tomu faktu, že se to děje ve válce. Jinak mi rozmrdaný cokoliv nevadí, ale nesmim vidět, že to pochází z války. Už kolikrát se mi stalo, když scrolluju facebookem, že mi vyjede takové hezké video ze Sýrie a já kráva si to pustim a pak třeba deset minut brečim. A přirozeně, na mrtvý/nemrtvý/polomrtvý děti ve válce se kouká přece jenom nejhůř.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama