Povídka o Kráse: Ty věci

26. ledna 2017 v 20:29 | Krásný Člověk |  Moje umění
Představujte si, že vám to předčítá Marek Vašut.

Ty věci

Martin se rád dloubal v nose. Nikdy nedával název těm věcem z nosu a ze všech obecně nejpoužívaných názvů, ať už to byla nudle, holub, frfel, kekel, eklhaft nebo kentus, se mu žádný nezažil, neboť o "těch věcech" nikdy s nikým nehovořil. Byla to prostě "tahle věc", dokonce si ji ani obrazně nemusel představit, aby mu bylo jasné, co to je a co to obnáší a zahrnuje. Snad mu to i odpovídalo na otázku, jak si věci představují hluchoněmí lidé. "Prostě" si fyzické věci abstraktně představí, aniž by je nazvali názvem nebo aby si vytvořili v hlavě obraz.

Martin se dloubal v nose furt a při každé příležitosti. Uvědomoval si, že není dobré se dloubat v nose na veřejnosti nebo před slečnami, ale neuvědomoval si, že se vůbec v nose dloube. A tak žil v neustálé paranoi ze sebe sama. Vždy si po styku se slečnou vytvářel seznam věcí v jeho chování, které slečně mohly nechutit, a u otázky na dloubání v nose měl vždy ten největší velký otazník. A co víc, jeho tělo jakoby cítilo jeho návyk, a tak vytvářelo obrovské množství "těch věcí". Tvrdé, měkké, tekuté, od sytě zelených po sytě žluté, baculaté i tenké, krepaté i oblé a všechny možné kombinace těchto rozmanitých vlastností.

Martin "ty věci" z nosu také jedl a i pil, pokud zrovna šlo o tekutou formu. Žvýkal je, cucal je a dělal fascinující dobrodružství z toho, když se mu kousek nalepil na zadní část zubů. Jeho zlozvyk z dětství byl později v pubertě zracionalizován a upevněn jedinečnou informací, že "tyto věci" jsou pro tělo zdravé, neboť jsou v nich obranné látky, které tělu zpětným požíváním vracíme. Autenticitu této informace Martin nikdy neověřil, ale informaci přijal jako svou a dogmatickou. V lidech jsou oblasti, kam vnitřní ďáblíci nepustí rozum, svého domnělého pána.

Jednoho dne ráno Martin, jako každý spíše normální muž, ve sprše masturboval. Bylo to fajn, obyčejné, normální, stereotypní, tradiční a jako každá tradice mu i klasická masturbace připomněla, že den startuje normálně, že každý den skončí a začne tady a že se mu v životě nestalo a ze zákonitosti věcí ani nemůže stát nic tak hrozného, aby se musel zbavit základních životních radostí. Vylezl ze sprchy a usilovně se snažil nad něčím přemýšlet. Měl přemýšlecí náladu, hodlal něco vymyslet a něco důležitého si uvědomit, a tak začal rozjímat nad takzvanou nepřenositelností emočních zkušeností mezi lidmi.

Usedl k snídani a namazal si topinku bylinkovým máslem. Najednou jeho tělo ucítilo potřebu, klasickou tradiční potřebu, hrábnout si do nosu. Hrábnul si do nosu a z nosu putoval jeho prst, nyní již mírně zanesený od tekuté formy "té věci", do pusy. Jak roztomilý ptáček vysrknul "tu věc" z prstu, ovšem vzápětí se kraj jeho rtu ochladil. Martin nevědomky odvodil, že mu "ta věc" patrně poustekla na nižší část prstu, takže mu "ta věc" také ochladila krajnější část rtu. Proto si prst před pusou posunul a uskrl naslepo znova. Jenže pocítil něco podivného, jeho jazyk zalarmoval Martinovo vypnuté vědomí. Martin se, nyní již v plné intelektuální pohotovosti, podíval na prst, aby zjistil, kde se na jeho prstu vzala gumovo-mýdlová chuť, když měl prst chutnat tradičně a klasicky neurčitš, jako chutná "ta věc". Pohlédl na svůj prst. Byl na špičce mírně zanesený od "té věci" a také na kraji prstu, ze kterého pocházelo ono ochladnutí, i se to táhlo po větší délce. Martin provedl znova dvojité usrknutí. Ze špičky zmizela "ta věc" definitivně, ale na kraji se držela. Martin rezignovaně utrhl ubrousek a prst si utřel. Ubrousek odhodil na druhou stranu stolu a vrátil se k snídani a k přemýšlení.

A přemýšlel třeba nad tím, jak chutná mužské semeno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 27. ledna 2017 v 16:27 | Reagovat

Lepší než suchý z nosu. Teda, na chuť suchýho z nosu už si nepamatuju, to jsem byla ještě dítě.

2 kretin kretin | 28. ledna 2017 v 14:59 | Reagovat

excelentní

3 stuprum stuprum | Web | 1. února 2017 v 6:36 | Reagovat

Podle mě je Martin artista v jezení holubů z nosu.
Taky jsem to více či méně úspěšně prováděl, jedl jsem i jiné věci a pil jsem mléko se spermatem černochů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama